Účinky kryoterapie

Mírnění bolestí, otoků a zánětů  

 

   Již několik tisíc let jsou lidstvu známé účinky chladu pro mírnění bolesti. Jak se můžete dočíst v kapitole "Co je to?", dosahuje průměrná teplota naší kůže při kryoterapii teploty kolem 12,4°C. Lokální analgezie (mírnění bolesti) nastává již při dosažení teploty  13,6°C, při které se snižuje rychlost vedení nervových vzruchů za  stimulace produkce "protibolestivých" látek. Utlumení bolesti po kryoterapii je tedy zřejmé.  Toho se dá s výhodou využít například pro rehabilitační cvičení - v průběhu asi 30 minut po kryoterapii zúčastněný cítí pouze minimální bolest a svaly jsou uvolněné.

 

   Výše popsaného jevu se  dále využívá při mírnění bolestí a zánětů například při revmatologických onemocněních, jako je artritida, osteoartritida či Bechtěrevova nemoc (ankylozující spondylitida). Dá se například využít i pro mírnění bolestí při fibromyalgii (chronická generalizovaná bolest) nebo pro snížení svalového napětí (spasticity) při některých neurologických onemocněních. Využívá se pro účely fyzioterapie při roztroušené skleróze.

 

 

 

Celková odpověď organismu na teplotní šok a její důsledky 

 

   Klesající teplota povrchových tkání stimuluje kožní receptory, což je následováno rychlým zúžením cévek a vlásenek. Po odeznění velmi nízkých teplot dojde opět k jejich rychlému roztažení (tomu napomáhá i krátké cvičení, které po kryoterapii následuje).

 

   Následky této na první pohled nevýznamné akce jsou nedozírné. Dochází k redistribuci látek jako jsou vitamíny, minerály nebo aminokyseliny, tělo spouští komplexní systém odpovědi na teplotní šok - dochází ke stimulaci produkce důležitých hormonů a enzymů, jako jsou adrenalin, noradrenalin, ACTH, kortizony endorfíny či testosteron. Odsud plyne celá škála důsledků. Od stimulace mikrocirkulace a okysličení kožních buněk (při pravidelnějším opakování vede ke zpevnění pokožky a předcházení vzniku vrásek), přes zlepšení plic astmatiků, přes pomoc při lupénce nebo neurodermatitidě, přes celkové zvýšení metabolismu, urovnání „sexuálního apetitu“ až po napravení „vnitřního nepořádku“, projevujícího se stresem, depresemi, pocitem marnosti a bezdůvodné celkové nespokojenoti.

 

    Výzkumy ukázaly, že již po 15-ti návštěvách došlo k výraznému zlepšení mentálního zdraví, fyzického zdraví, ke zvýšení celkové životní spokojenosti, zlepšení každodenních aktivit, koníčků či sexuálního života. Kryoterapie se tedy dá použít též jako podpůrná metoda při léčení psycho-emocionálních problémů.

 

 

Nejen pro sportovce 

 

    Při výčtu účinků kryoterapie ale nesmíme zapomenout na účinek dnes nejhojněji používaný. Kryoterapie má velký význam jako rekondiční procedura pro obnovu svalů po velké námaze, což ocení nejen vrcholoví sportovci po náročných závodech. Namáháme-li svaly, dochází k jejich "poničení", což pociťujeme jako bolest, únavu. Experimentálně bylo zjištěno, že již po první kryoterapii tyto příznaky odeznívají (do hodiny po námaze), narozdíl od ošetření teplem (odeznění až po 24 hodinách) a dalších ošetření, která nedocílila kýženého výsledku ani po 48 hodinách.